Beletrie - životní osudy 23/2026
Beletrie - životní osudy
Delon, A.: Má rodina, můj příběh
Anthony Delon, syn filmového idola Alaina Delona a svobodomyslné herečky Nathalie, v knize odhaluje, jaká byla jeho rodina za zavřenými dveřmi a mimo kamery. Vypráví dojemně o svém dětství a mládí poznamenaném nemocí matky, o snaze překonat vlastní strachy a zklamání a zlomit prokletí v lásce, které se zřejmě předávalo z generace na generaci. Přáním Anthonyho bylo stát se konečně mužem s pevným a sebevědomým postavením v životě.
Svobodová, M. A.: Řešeto
Padesátá léta v Československu změnila život k nepoznání: z přátel se stávali udavači, ze sousedů dozorci a z obyčejných živnostníků "nepřátelé lidu". Na pozadí kolektivizace a zinscenovaných procesů se odehrává hluboký příběh mlynáře Josefa Nýdrleho - muže, který odmítl odevzdat své hospodářství a s ním i svou důstojnost systému, jenž chtěl semlít vše, co mu stálo v cestě.
Rekonstrukce skutečného osudu sedláka Miroslava Šnýdra z Malešova.
Storks, B.: Dora Maar a Picasso: Dvojí tvář lásky
Extravagantní a sebevědomá Henriette Theodora Markovičová chce studovat malířství, ale škola ji odmítne, protože je žena. Rozhodne se tedy věnovat fotografování a pod jménem Dora Maar se jí brzy dostává uznání. Když potká o nic méně excentrického Pabla Picassa, vzplane mezi nimi velmi vášnivá láska. Dořina temná smyslnost se odráží v Picassových obrazech a inspiruje ho i k jeho nejznámějšímu dílu "Guernica". Brzy však Dora pochopí, že opravdovou láskou Picassa je a zůstane umění, mezitím co se její vlastní umělecký vývoj zastavil. Musí se rozhodnout, kterou cestu si zvolí, zůstane milující ženou nebo umělkyní.
Slováková, G.: Kriminálnice
Gabriela Slováková, někdejší ředitelka ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, odkrývá v řadě rozhovorů se ženami ve výkonu trestu i po něm, příběhy o temnotě, naivitě a pošetilosti, ale také o naději a síle podané ruky. Kniha nabízí pohled do duší trestaných žen a také do toho, jak funguje české vězeňství a probační služba.
Kampe, L.: Irena Sendlerová: Anděl z Varšavy
Okupace Polska v r. 1939 zásadně ovlivnila život všech obyvatel a měla za úkol zničit polskou kulturu a elitu. Stovky tisíc Poláků bylo posláno na nucené práce nebo do vyhlazovacích a pracovních táborů. Obzvláště velká pozornost byla věnována těm, kteří nosili povinnou pásku s Davidovou hvězdou a patřili až na samý okraj společnosti. Byli soustředěni v židovských čtvrtích obehnaných plotem z ostnatého drátu a cedulemi, které je označovaly za uzavřenou zónu. Židům byl zakázán vstup do většiny obchodů, do parků, kaváren a restaurací a nesměli sedět ani na lavičkách na veřejném prostranství. S touto nespravedlností a krutými restrikcemi se nikdy nesmířila Irena Sendlerová z Varšavy a s nesmírnou odvahou a obětavostí vybudovala tajnou síť spolupracovníků, s jejichž pomocí pašovala do židovského ghetta potraviny a hlavně se snažila dostat ven židovské děti, kterým společně zajistili falešné rodné listy a náhradní rodinu. Je to příběh těžko uvěřitelných hrůz a obětavých lidí, kteří riskovali život, aby pomohli těm nejpotřebnějším.
Ebertová, L.: Lilyin slib
Do konce druhé světové války zlikvidovali nacisté jednu třetinu evropských Židů a pro židovský národ byl holokaust nesmírnou osobní tragédií. Šest milionů nevinných mužů, žen a dětí bylo zavražděno jen z důvodu své židovské národnosti. Ti, kteří měli velké štěstí a díky své nesmírné odvaze a pevné vůli přežili, mohou tak dalším generacím předat své poselství. Jednou z nich byla i Lily Ebertová, jejíž matka, mladší bratr, sestra i další rodinní příslušníci byli zavražděni v plynových komorách Osvětimi - Březinky. Lily měla štěstí, že v Osvětimi přežila a slíbila si, že jednou bude šířit pravdu o koncentračních táborech. Po osvobození dostala od jednoho židovsko-amerického vojáka bankovku, na kterou jí napsal "hodně štěstí". V r. 2020 se Lilyin vnuk rozhodl využít sociální sítě, aby vyhledal rodinu tohoto vojáka a tím se Lily ve svých 96 letech dostala do titulků médií a svět se tak dozvěděl o jejím výjimečném osudu a vzpomínkách na hrůzy holokaustu.
Autobiografický román s úvodním slovem prince Charlese.
See, L.: Lotosový kruh paní Tchan
Čína za dynastie Ming v mnohém předčila Evropu, ale v otázce postavení žen ve společnosti stále zaostávala. Bez ohledu na postavení rodiny byla žena od narození podřízena muži - v dětství otci, následně manželovi a ve stáří svému synovi. Vzdělání žen bylo v Číně v 15. století považováno za nežádoucí. Tchan Jün-sien ale pocházela z rodiny s dlouholetou tradicí lékařského vzdělání a její babička ji už od útlého mládí učila léčit ženské nemoci. I přes veškeré vzdělání se však i ona musela podřídit přísnému pojetí rodiny a být především dcerou, manželkou a matkou. Tchan Jün-sien se však navzdory všem omezením snažila pomáhat ženám a léčila je. Díky svým znalostem i přátelství, které našla v nejbližším okruhu žen, tak překonala mnohá společenská tabu a nalezla své místo ve společnosti.
Maynardová, J.: Ptačí hotel
Irene, talentovaná výtvarnice, se po strastiplném dětství a tragické ztrátě svých nejbližších, ocitá v malém městečku La Esperanza uprostřed čarokrásné krajiny Latinské Ameriky. Ubytuje se v kouzelném, ale rozpadajícím se hotelu La Llorona a tehdy ještě netuší, že tento hotel na břehu jezera při úpatí sopky jednou díky ní opět ožije a stane se jejím domovem. Autorka do svého smyšleného příběhu zakomponovala i své osobní zkušenosti z mnohaletého pobytu v malé mayské vesnici v Guatemale.
Sakmárová, D.: Kočkohlavý orel: cesta to tajů čínské a korejské kultury
Pozoruhodná a naučná kniha zavede čtenáře na nevšední cestu za záhadami Dálného východu. Autorka a sinoložka poodhaluje téměř sto překvapujících a nezřídka i úsměvných zajímavostí z čínské a korejské kultury a představí několik historických období, od časů první čínské dynastie až po současnost.
